Stavitel: Kryštof Pavel z Liechtenštejnu - Kastelkornu Postaveno: 1624 Přístupnost: nepřístupný
V kupní smlouvě roku 1613, kdy Beřich ze Žerotína prodával Janu staršímu Odkolkovi z Oujezdce a na Temenici "...tvrz a ves Bludov s poplužním dvorem..." se prvně potvrzuje, že na místě dnešního zámku kdysi stávala tvrz. Tu asi nechal postavit Jan z Boskovic, který koupil Bludov v roce 1573 od olomouckého biskupství.
Pozdně renesanční zámek začal stavět v roce 1624 Kryštof Pavel z Liechtenštejnu - Kastelkornu. Ten v roce 1622 získal bludovské panství jako konfiskát po bitvě na Bílé hoře. Samotný zámek měl podobu písmene L (dnešní jižní křídlo obrácené do parku a čelní, západní křídlo k silnici na Olomouc). Severní křídlo, kterým získal zámek dnesšní podobu písmene U, bylo postaveno až v roce 1708, kdy byl tento pozdněrenesanční skvost moravského stavitelství částečně barokizován.
V roce 1710 koupil zámek Jan Jáchym ze Žerotína, čímž se na bludovské panství dostali potomci zakladatele Bludova a zároveň předci posledního majitele Karla Emauela ze Žerotína (1850 - 1934). Když v roce 1802 nedokázali Žerotínové z majetkových důvodů udržet velkolosinské panství, které prodali Liechtenštejnům, stal se bludovský zámek posledním šlechtickým sídlem rodu, kdy zde v roce 1934 zemřel poslední mužský potomek - Karel Emanuel.
19. století přineslo veliký rozkvět především zámecké zahrady a parku. Velmi zdatní a odborně erudovaní zahradníci se jakoby vzájemně doplňovali. Pohl se zajímal spíše o cizokrajné dřeviny - v parku dodnes rostou vzácné stromy jižních krajů: cedr , cypřiš, dub jehlancový i vavřínolistý, buk krvavý, magnolie, gingko biloba, v zámekcé oranžerii dokonce blahovičník a řada jiných. Marek proslavil štěpnici, z níž vyšly velmi populární odrůdy jabloní - dodnes pěstovaná tzv. Sudetská reneta, Bludovská reneta apod. Z jeho období pocházejí i aleje okolo hraběcích lánů - např. Františkova alej.
Zámek, jak jsem se již zmínil je skutečným architektonickým skvostem. Nejpozoruhodnější jsou štukové stropy v jižním a severním křídle. V bývalé hraběcí knihovně, dnešní obřadní síni je freskový strop, který je skutečnou raritou.
Veškeré umělecké památky byly po konfiskaci v roce 1947 buď převezeny do velkolosinského zámku, kde se jimi chlubí dodnes, nebo rozprodány za babku ve veřejné dražbě.
Na podzim roku 1977, v době, kdy byl zámek již 28 let v držení MNV Bludov (roku 1947 byl vyrván posledním žerotínským majitelkám a v roce 1949 předán do správy MNV¨, se zřítila střecha. Musel být zachráněn štukový strop v obřadní sími, při následné rekonstrukci byly uzavřeny okny arkádové oblouky v obou podlažích, vyměněna dlažba, opravena venkovní omítka, nové nátěry apod. V současné době se zpracovává hloubkový historický průzkum a připravuje návrh nového využití nejen zámku, ale i celého areálu včetně bývalé kočárovny, domku správce, oranžerie, zahradnictví, bývalé štěpnice, lesoparku Grüngle apod.
Areál bludovského zámku, včetně parku je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek. Zámek není přístupnou památkou.
