PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

Hrad Mírov [ Hrad nebo zřícenina hradu ]

Dominantu obce představuje mohutný hradní komplex. Původně měl pravidelnou obdélníkovou dispozici a byl oddělen od ostrohu hlubokým příkopem. Dnes jej tvoří mohutná obdélníková třípatrová budova, která má uprostřed věž a křídlo, které odděluje dva vnitřní dvory. Do rozsáhlého předhradí je začleněn kostel sv. Maří Magdalény, raně barokní architektura z poslední třetiny 17. století

Počátky mírovského hradu i jeho další osudy jsou těsně spjaty s olomouckým biskupstvím. Byl vybudován nepochybně proslulým olomouckým biskupem, přítelem krále Přemysla Otakara II. Brunem ze Schauenburka někdy v polovině 13. století jako jeden z řady biskupských hradů, které měly střežit biskupské zájmy v jednotlivých částech země. Po řadě bojů, zejména se zábřežskými Tunkly se začalo počátkem 80. let 15. století s velkou opravou hradu, která však přerostla v jeho přestavbu z výlučně vojenské pevnosti na pohodlnější letní biskupské sídlo. Mírov se také stal sídlem hospodářské správy panství.

Ve stavebních úpravách hradu pokračoval v polovině 16. stol. biskup Marek Kuen, za něhož získala mírovská pevnost v podstatě nynější rozlohu. K hornímu zámku bylo připojeno podkovovité předhradí a do pásma hradeb byl pojat i mírovský kostel, který stál původně mimo hradby v městečku, takže kromě staré hradní kaple měl hrad i vlastní kostel.

V době počínajícího rekatolizačního úsilí olomouckých biskupů, zejména počínaje Stanislavem Pavlovským (1579 - 1598), stále zřetelněji vystupuje do popředí také role mírovského hradu jako vězení pro nepořádné a luterství či kališnictví nakloněné duchovní. Nebyla to role zcela nová. Již ve 14. a 15. století sloužil Mírov jako vězení pro odbojné a neposlušné biskupské many a pro provinilé biskupovy služebníky, v 15. století je pak řeč i o provinilcích ze stavu duchovního, kteří nakonec mezi nedobrovolnými obyvateli hradu převládali.

Po švédských válkách byl hrad značně poškozen a hrozící turecké nebezpečí přinutilo biskupa Karla z Liechtenštejna-Kastelkornu, že v roce 1665 zahájil generální přestavbu zchátralého hradu. Jejím konečným cílem byla výstavba moderní barokní pevnosti, která by v sobě spojovala účely obranné s požadavky vysokého komfortu a vytříbeného estetického cítění uměnímilovného biskupa. Proto bylo pro vybavení mírovského hradu svezeno vše krásné a cenné, co bylo možno opatřit, a Mírov náležel tehdy k nejkrásnějším panským sídlům u nás. Charakter pevnosti zvyšovala rozsáhlá hradní zbrojnice, po Bítově druhá největší na Moravě, do níž bylo soustředěno i množství tureckých zbraní včetně krásné soupravy tureckých stanů.

Rok 1848 přinesl jako důsledek zrušení poddanství i zrušení zdejšího arcibiskupského vrchnostenského úřadu. Zmizela odtud i kněžská káznice a v roce 1855 prodal arcibiskup opuštěný hrad moravskému místodržitelství, které sem přeneslo státní věznici ze Špilberku. Velké stavební adaptace, prováděné v 1. 1850 - 1870, zničily bohužel řadu cenných barokních a renesančních detailů hradu.

Za okupace se hrad stal věznicí gestapa, kterou prošla i celá řada vedoucích funkcionářů ilegální KSČ Později tu byli vězněni nemocní vězni.
V současné době patří k nejtěžším věznicím v ČR.
Mírov je věznicí se zvýšenou ostrahou. Má oddělení s ostrahou, oddělení se zvýšenou ostrahou a oddělení pro výkon doživotních trestů. Do budoucna má ve věznici zůstat oddělení pro výkon doživotních trestů. Počet odsouzených na Mírově je omezen kapacitou 352 osob (údaj ke dni 30.5.2001).

V objektu hradu je nyní věznice. V nedávné době proslula útěkem vězně Kájínka.

UMÍSTĚNÍ

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km

AKTUALIZACE: Šormová Helena (INFOSYSTEM s.r.o.) org. 49, 19.10.2021 v 20:50 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA