PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY ÚVODNÍ STRANA MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Čtvrtek 28.03.2024
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba
Království perníku

ZVYKY [ Lidové tradice ]

MASOPUST
Masopust se vyznačoval tím, že jen v této době byly uzavírány sňatky. V jiné době církevního roku svateb nebylo. Masopust končil vesele a rozpustile. V posledních dvou dnech masopustních chodili výrostci po "babkování" - dům od domu a byli obdarováni obilím, špekem a vejci. Nosili sebou rožeň, na který napichovali darovaný špek. Po babkování darované věci prodali, penězi se podělili, aby mohli zaplatiti "muziku" a měli na útratu.

NOSENÍ LETEČKA A MARKA
Smrtná neděle patřila, a stále patří, děvčatům a chlapcům od 3 do 10 let. Děvčata, oblečená do krojů a s "letečkem" - smrkovou větví, celou ozdobenou pentlemi, chodí jednotlivě nebo ve skupinách po dvou až pěti dům od domu nebo k rodině a známým. Zatlučou na dveře a písní vítají příchod jara:

"Neseme, neseme nové letečko,
buďte, babičky veselé,
pod okénkem sedajte, gořalenku píjajte.
Svatý Jiří vstává, zemi odmykává,
aby tráva růstla, všelijaké kvítí,
modrá leluja, kde jsi bývala,
u studánky, u milenky ruce nohy mývala.
Panimámo krásná, daj užičku másla,
jestli je to maličko, přidaj eště vajíčko.
Jedna, dvě, tři, tak to panimámo patří."

Hoši nosí "Marka" - za muže ustrojeného panáka. Chodí zpravidla dům od domu a říkají:

"Nesem, nesem Marka,
na oleji smaženého
a ve vodě vařeného,
s octem cibulú,
s mlynářovic Mikulú.
Marku, Marku krásný,
kdes ty husy pásl,
pásl jsem je pod dubem
s mlýnářovic Jakubem."


HRKÁNÍ
Jako dříve i nyní patří Velikonoce mládeži - hlavně školní. Na Zelený čtvrtek po gloria umlkají kostelní zvony a nastává právo hochů - hrkání. Hoši, kteří opouštějí po dovršení 14 let školu, jsou pány - vedoucími všech ostatních hochů. Ve skupinách procházejí vesnicí ráno, v poledne a večer a hrkáním nahrazují zvony. Po odhrkání chodí hoši vybírati za hrkání, a přitom říkají:

"Tetičko a strýčku,
poslali nás páni,
abyste nám dali
něco za hrkání."

Po skončení sbírky se páni podělí o peníze. Ostatním zúčastněným koupí ve skromné míře cukroví.

JÍZDA KRÁLŮ
Na sv. Ducha byla v obci konána jízda králů po nynějším vlčnovském způsobu. Tento zvyk vymizel za první repukliky.

ŠTANDRLE
Po čas roku - v době svátků Františků, Josefů, Janů, Kateřin atd. uvykla mládež a to i škole povinná všem oslavencům v obci hrát "štandrle". K jednoduchému tomuto zvyku sloužili dvě lžice, jimiž o sebe tlukouce u domu oslavovaného říkali nebo zpívali:

Pukaly lavice, pukaly stolice,
Pukaly aj dveři
Františku /Barboro/ otevři.

Hrajem ti štandrle,
u tvojej postele,
ty spíš a o tom nevíš.

Jak nám neotevřeš,
tak do rána umřeš,
proto staň
a nám něco daj.

HODY
Velmi okázale se v obci slavili a stále slaví hody třetí neděli v říjnu. V neděli nosili mládenci na stolici opentleného živého barana po vesnici a vybírali na něho. Po skončené sbírce zvolený "stárek" barana stínal. Toto stínání bylo pro stárka zkouškou. Neuťal-li jedním rázem jeho hlavu, platil pokutu a utržil posměch hlavně u dívek. Často se stávalo, že mládenci tajně před stínáním sypali zvířeti do vlny na krku písek a tak bylo stárkovi třeba i třikráte tnouti, než se mu podařilo zvíře usmrtiti. Tento zlozvyk odstranil prý v roce 1870 hradčovský farář P. Petráš. Zakázal stínání a doporučil podřezávání zvířete. Oslava hodů se zachovala v téměř nezměněné podobě dodnes. Beran se nepodřezává.

UMÍSTĚNÍ


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Tomáš Kuča org. 56, 20.10.2004 v 16:13 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
TURISTIKA